O Vánocích se díváme na Svatou rodinu. Víme však, že lidské rodiny nejsou svaté. Rodina bohužel může být také místem zraňování. Jaký postoj zaujmout vůči blízkým, kteří nás zraňují?
Já partnerům a manželům i při svatbách stále říkám, že mám pro ně jednu dobrou radu, a to je, aby měli krátkodobou paměť. To znamená, aby velmi rychle zapomínali na chyby toho druhého a nevrtali se v minulosti a věcech, které ten vztah poškozují. Paradoxní je, že zraňujeme ty lidi, kteří jsou nám nejbližší. Tím, že jsme chybující a nedokonalí, tak paradoxně ubližujeme těm nejbližším. Nenaplňujeme dokonale jejich potřeby a oni naše. Jsme si navzájem obohacením, ale i zdrojem zklamání. A je to přirozené. A tak je velmi důležité vzájemné odpouštění a velkorysost vůči druhému. Já vlastně chci, aby každý měl vůči druhému krátkou paměť. A Vánoce jsou k tomu výbornou příležitostí. Jak zapomenout, obrátit list a začít znovu. Soustředit se na vztahy, ne na minulost.

při. Bc. Markéta Janů