Za poutníky se označujeme málokdy. Výraz užíváme obvykle jen tehdy, když se sami nebo společně s dalšími vydáváme pěšky nebo nějakým dopravním prostředkem na pouť na určité posvátné místo. Označení poutník přitom plně vystihuje náš lidský osud a naši životní situaci. Slovo pouť je odvozeno od staročeského slova pút a znamená cestu. Náš život na této zemi je cesta, avšak nejen časem, různými místy a životními okolnostmi. Náš život je cesta, která má cíl, a proto se právem nazývá životní pouť. Svůj počátek má v našem narození. Cíl putování na této zemi je spojen se smrtí, která se zároveň stane cílem, jenž se změní ve vstup do nového života. Řada starozákonních žalmů nese název Poutní píseň a poukazuje na posilu, kterou nacházel ten, kdo se žalm modlil. Žalm 121 začíná slovy: Pozvedám své oči k horám: Odkud mi přijde pomoc? Pomoc mi přichází od Hospodina, on učinil nebesa i zemi. Tato slova krásně vyjadřují, proč konáme poutě: abychom si vyprošovali potřebnou Boží pomoc a podporu. Každá pouť je současně spojena s připomenutím cíle, ke kterému putujeme a odkud se už nebudeme muset vracet. Shora jmenovaný krátký žalm končí slovy: Hospodin tě chrání ode všeho zlého, on chrání tvůj život. Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky. Jeruzalémská bible tento verš překládá následovně: Jahve střeží tvůj odchod i návrat, nyní a navěky. Bůh je stále na cestě se svým lidem, je stále s námi na naší pozemské pouti a jeho jediným přáním je, abychom doputovali do cíle, který je u něho ve věčném životě. Mezi první velké poutníky naší země patřil jezuitský kněz P. František Lízna. Jednou se ho jedna redaktorka ptala, jak se cítil, když po namáhavé pěší pouti z Příbrami do Santiago de Compostela dorazil do cíle. Byl jsem pochopitelně rád a šťastný, ale zároveň jsem byl smutný, že to není moje konečná pouť života a že se musím ještě vrátit do běžného života. Kéž také v nás, milí čtenáři, roste při životním putování vědomí, že naše cesta životem má velký cíl: život věčný. A kéž z toho máme radost, podobně jako ji měli poutníci, když se modlili žalm 122,1: Zaradoval jsem se, když mi řekli: Půjdeme do Hospodinova domu. Také my putujeme do Hospodinova domu, kde budeme přebývat na dlouhé předlouhé časy.

Mons. Josef Nuzík, arcibiskup olomoucký

více >>

Písmo svaté je plné pohybu. Kdybychom udělali důkladný průzkum biblických textů, asi bychom dostali výsledek, že v nich výrazně převažují slovesa pohybu nad těmi, která popisují nějaký nehybný stav člověka. Vždyť sám život je defi nován jako pohyb, změna v našem časoprostoru. A tak i když na Boží pozvání vstupujeme do přítomnosti toho, který je základ a pramen všeho bytí, což předpokládá, že v něm není změna, v tomto světě nemůžeme Boží plnost obsáhnout v jediném okamžiku, ani v kratším či delším časovém úseku. Věčné spočinutí, účast na Božím „odpočinku“ nás čeká až v blažené věčnosti (srov. Žid 4,9–10).

P. Jaroslav Brož

více >>

Lze říct, že v biblické a křesťanské tradici se putovalo odjakživa. Pouť a putování našlo své trvalé místo v dějinách spásy, dějinách církve a spiritualitě. Proč je, otče, podle vás téma pouti tak důležité? Co nám naznačuje, čeho je symbolem a k čemu nás vyzývá?

Mentalita poutníka, člověka na cestě, souzní s prastarou zkušeností lidstva. Máme ji v genech. V pradávných dobách prvobytně pospolné společnosti první lidé putovali, přesouvali se z místa na místo. Abrahámovské náboženství je založené na zkušenosti vyjití – ze své vlasti. Náš život křesťanů je jedním celoživotním putováním. Alespoň mentálně, i kdybychom byli usazeni již pevně na jednom místě. Zkušenost poutnictví v nás může rozechvět civilizací dávno utlumené struny.

P. Wojciech Zubkowicz SAC

více >>

V neděli 7. dubna 2024 jsme ve Slavkovicích oslavili svátek Božího milosrdenství za účasti mnoha věřících ze všech končin České republiky a ze zahraničí. Mši svatou v 10.30 hod. sloužil otec Max Kašparů. Hlavní mši svatou sloužil Mons. Tadeáš Wojda, biskup Gdaňska a předseda Polské biskupské konference za účasti Mons. Jana Vokála, biskupa královéhradeckého, Mons. Jana Paseky, generálního vikáře královéhradecké diecéze, Mons. Pavla Dokládala z Českomoravské Fatimy v Koclířově a dalších diecézních a řeholních kněží. V 19.00 hod. otec Slavomír Peklanský sloužil mši svatou za zemřelé členy „Knihy milosrdenství“.

red.

více >>

Obraz Božího milosrdenství, tak jak ho známe na základě zjevení sv. Faustyny, by možná nevznikl, kdyby v životě sv. Faustyny chybělo duchovní vedení. Bl. Michal Sopoćko, zpovědník a spirituál sv. Faustyny, se nejen přičinil o namalování prvního obrazu, ale byl pro sv. Faustynu hlasem Božím, který potvrzoval zjevení. Podobně „Deníček“ by nevznikl bez poslušnosti duchovnímu vůdci. Potvrzuje to sv. Fau sty - na. Ve svém „Deníčku“ v roce 1937 píše: „Pane a Bože můj, nařizuješ mi psát o milostech, které mi udílíš. Ó Ježíši můj, nebýt jednoznačného příkazu zpovědníků, že mám psát o tom, co se děje v mé duši, sama od sebe bych nenapsala ani jedno slovo. A o sobě píšu jen z přímého nařízení pod svatou poslušností.“ (Den. 1006) Jak pro ostatní svaté, tak i pro sv. Faustynu platilo, že vynikala poslušností, protože Kristus nikdy nevolil jinou cestu než cestu poslušnosti svému Otci. Zpověď vždy vede na cestu poslušnosti a duchovní vedení je vedení cestou poslušnosti.

red.

více >>

Když se řekne „poutní místo v Čensto - chové“, skoro každý si to spojí s mariánským poutním místem, kam po staletí – a i dnes – putují miliony poutníků z Polska a z celého světa. Srdcem tohoto místa je obraz Panny Marie Čenstochovské, která trůní v klášteře na Jasné Hoře. Není to však jediné poutní místo v Čenstochové, které stojí za návštěvu. Přinášíme vám informace – a tip, až do Čenstochové pojedete – o poutním místě Božího milosrdenství otců pallotinů, které se nachází necelý kilometr od Jasné Hory.

red.

více >>

Dle statistik Českého statistického úřadu z let 2007–2016 umírá každý rok v ČR cca 110 000 lidí. Lze říct, že to je průměrně 300 lidí za den, 12 za hodinu. Kdysi umírali lidé častěji doma, v kruhu svých příbuzných, doprovázeni jejich přítomností, láskou a modlitbou. Dnes je umírání často „odtrženo“ od domova, mnohdy je spojeno třeba s nemocnicí, nezřídka také se samotou. Proto také vznikl projekt „Korunka na cestu“, který má za cíl povzbudit k modlitbě za umírající.

P. Wojciech Zubkowicz SAC

Nabízíme obrázky milosrdného Ježíše s modlitbou zasvěcení Božímu milosrdenství a „Korunkou". Obrázky si můžete objednat na tel. 566 502 850, 774 521 531, e-mailem: objednavky@apostol.cz. Při objednávání sdělte, který vzor obrázku (vzor č.1, č.2 nebo č.3) a jaké množství si přejete poslat. Vzory obrázků můžete najit na stránkách Knihy milosrdenství: www.knihamilosrdenství/Obraz ke stažení. Velikost obrázků: 75x155mm. Balení je po 100ks. Cena není stanovena - dobrovolný dar na dotisk můžete poslat na účet č.: 35-6219210237/0100.

O. pallotini