V aktuálním čísle najdete:
On žije!
Pokud prožíváme Velikonoce s pochybnostmi
a ve zmatku, podobně jako tehdy
Petr, nepohoršujme se nad sebou. Je to
svým způsobem pochopitelné. Pomoct nám
mohou dvě věci.
První je Slovo. Evangelium, které popisuje
Jana a Petra u hrobu, končí slovy, že dosud
ještě nepochopili Písmo, které říká, že On
musí vstát z mrtvých. Naši víru ve zmrtvýchvstání
Krista a jeho přítomnost mezi námi
musíme stavět na Slovu Páně. Na tom, že On
řekl, že to tak bude. Pokud to Slovo vyřadíš
ze své víry, tvá víra bude mrtvá. Ježíš nelže.
Řekl, že zemře, a třetího dne vstane z mrtvých.
Tomuto Slovu apoštolové nerozuměli
a pochopili je teprve, až uviděli prázdný
hrob. A přece ve svém Slovu Pán také říká:
„Já jsem přemohl svět“ a že „bude s námi až
do konce světa“.
Druhá je zkušenost církve. Je to zkušenost
církve, která mnohokrát během svých dějin
zakoušela temné období. Nezdálo se lidem
tehdy, na Velký pátek, když se zatřásla země
a nastala tma, že toto je už konec? Krátce
po veřejném vystoupení Petra, v prvních
měsících a letech života církve, přišlo krvavé
pronásledování, které jako by mladou církev
roztrhalo na kusy. Zdálo se, že toto už
je konec. Podobně i tolikrát během dějin:
války, zemětřesení, hlad, potopy, osobní
tragédie a neštěstí pro celé národy – tolikrát
se zdálo, že je to už konec. Ale jen se to
tak zdálo. A pokud dnes přichází podobné
pokušení, že je to konec – je potřeba říct: ne.
Kristus opravdu vstal z mrtvých. Opravdu.
A nejen žije, ale také vede svou církev.
Je důležité si uvědomit, že pokud neuvěříme
ve zmrtvýchvstání, nepůjdeme hlásat,
že Pán žije. Naše víra však musí být krmená
a sycená.
Přeji vám požehnané Velikonoce a abyste
měli křesťanskou naději. Křesťanská naděje
není nějaké mlhavé přesvědčení, že bude
líp. Je to jistota, že to, co teď prožívám, má
smysl.
NULL
Arcibiskup Adrian Galbas SAC
|