Pallotti, který sám o sobě řekne, že je zázrakem milosrdenství, touží být nejen milosrdný, ale stát se milosrdenstvím pro ostatní. Láska a milosrdenství, které zakusil, rodí velikou touhu k apoštolátu. Je to vidět v předsevzetí Pallottiho, které může být krásnou pomůckou k modlitbě a inspiraci k prožívání času: „Až uvidím chudé nebo na ně budu myslet, budu se snažit jim pomáhat tak, jak budu moct, aby tím byl Bůh oslaven. Budu v sobě probouzet soucit s jejich těžkou situací. Rád bych, aby všechny údy mého těla a má duše vyzařovaly soucit a milosrdenství. Chtěl bych se stát pokrmem, nápojem, oblečením, majetkem, abych vždy byl schopen jim pomoct v jejich nedostatku. Chtěl bych být také proměněn ve světlo pro slepé, řeč pro němé, sluch pro hluché a ve zdraví pro nemocné.“

red.